September 7, 2016

Historie objektu

Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.

Informace

Střížkov je prvně připomínán v letech 1227-1230 jako dvůr Střiežkov, tj. Střížkův dvůr od osobního jména Střiežek, což je domácká zdrobnělina od jmen Střezimír nebo Střezivoj. Pražané jej v době husitské zabavili a vlastnili jej do roku 1547, kdy jej Ferdinand I. Habsburský zkonfiskoval a prodal majiteli Libně. Staré Město jej koupilo jako součást libeňského panství v roce 1662.

Střížkov byl vždy jen malá ves. V roce 1922, když byl připojen k hlavnímu městu a stal se součástí Prahy VIII, měl jen 35 domků a 365 obyvatel. Ale ani připojení k Praze na dlouhou dobu nezměnilo charakter této zemědělské vesnice, kdy v okolí byly zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až k Ďáblicím.

V roce 1960 byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8, neobydlená horní část se stala součástí Prahy 9. V roce 1990 se proto staly tyto části Střížkova součástmi městských částí Praha 8 a Praha 9 a tento stav trvá doposud.

Ačkoli Střížkov je historickým sídelním celkem a katastrálním územím, po připojení k Praze téměř vymizel z povědomí Pražanů. V 60. a 70. letech 20. století totiž začala vyrůstat na území Střížkova rozsáhlá sídliště. Sídlišti na Praze 8 se začalo nepochopitelně říkat Sídliště Ďáblice, ačkoli v Ďáblicích vůbec neleží. Zatímco jeho východní část se nachází na katastru Střížkova, západní pro změnu leží v Kobylisích. Střížkovskému sídlišti na Praze 9 se zase začalo říkat Sídliště Prosek, i když na katastru Proseka ho leží jen půlka. Označení Střížkov vzkřísilo až r. 2008 metro, které tak pojmenovalo atraktivní stanici na trase C.

Od této stanice je také nejjednodušší přístup k asi 0,5 km vzdálenému objektu někdejšího barokního zemědělského dvora. Cesta k němu vede k jihu Teplickou ulicí mezi vysokou panelovou zástavbou. Asi po 400 m odbočuje vpravo Střížkovská ulice, z níž brzy odbočuje opět vpravo ulice zvaná Děčínská. V ní stojí na první pohled nápadná budova, která mezi panelové domy nepatří. Je to hezky udržovaný zbytek původně barokního dvora, z něhož se zachovala základní budova obytná a jedna přímo sousedící hospodářská.

Autor: Jiří Špaček (hrady.cz)

Historie

Památný Střížkovský dvůr, v historické listině zmiňovaný jako svatojánský poplužní dvůr, náležel původně do majetku svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Barokní dvůr pochází z poloviny 18. století a byl rozšířen o sto let později. Zdivo je v dolní části zpevněno širokými opěráky. Ke dvoru patřily louky a pole a samotný dvůr byl obklopen ohradní zdí. Vyhlášené byly především zelinářské zahrady a úrodná řepná pole, která se táhla až k Ďáblicím. V 80. letech 20. století byla většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý památkově chráněný objekt v Děčínské ulici, který se ve svém panelovém okolí vyjímá opravdu zvláštně. Do dnešních dnů ho zachránila nejspíše skutečnost, že byl již r. 1958 zapsán na seznam kulturních památek.

Dochovaný objekt je tvořen vlastně dvěma budovami, především obytným domem, jehož význam ve vsi zdůrazňuje č. p. 1, a pův. hospodářskou budovou, která přiléhá k jeho jižnímu boku. Celý objekt je patrový s podkrovím dodatečně upraveným též k obytným účelům. V současné době slouží jako byty a firemní sídlo.

Autor: Jiří Špaček (s využitím různých webových stránek) (hrady.cz)